Příběh třetí. Iveta a Barbora

...aneb Veselý příběh o tom, jak si lesbičky pořizují vlastní děti. Bez muže, a přece s ním. A možná někdy na hraně zákona a etiky.

Iveta mě přivítala zvesela, ukázala, kam se můžu posadit, a utíkala k dceři.

„Kde jsem se potkala s mojí partnerkou? Tak jako asi všichni homosexuálové, na internetu. Víte, je hodně těžké, poznat v davu lesbičku.  Žádná to nenosí napsané na čele, jsme dost zdrženlivé. Více zdrženlivější než gayové. Když flirtuje muž se ženou, jsou tam určitá gesta, ale my, lesbičky, dáme víc na pohledy. A co se týká vztahů, jsme věrnější než gayové. V tomto se dost lišíme od mužů.

Ivetina dcerka přišla za námi z ložnice. To malé blonďaté děvčátko se tisklo ke své biologické matce a já jsem přemýšlela, jak to bude dál, až začne chodit v září do školky.

Lidé jsou tolerantní

„Víme, že to jednou přijde, ale zatím jsme nad tím s Barunkou nepřemýšlely. Dnes už i staří lidé chápou, že homosexualita není nemoc nebo něco, za co by se měl člověk stydět nebo viset na pranýři. Ale vysvětlete to dětem. Nevím, jak budou děti ve školce reagovat na to, že Terinka má dvě maminky. Ano, oběma nám říká maminko. Pro děti to bude asi těžké pochopit, ale kdyby byl problém, promluvíme o tom s rodiči. Zatím ta situace ještě nenastala a budeme to řešit, až to přijde,“ usmála se paní Iveta.

Upravila volnou mikinu a nebylo možné přehlédnout její krásné, těhotenské bříško.

„Ano, jsem těhotná, v 21. týdnu,“usmála se ta milá dáma, která byla ke svému hostovi velmi pozorná.

„Terezka i naše druhé děťátko mají stejného otce. S Baruškou jsme spolu osm let a naše dcerka měla tři roky. Jak jsme k ní přišly? Určitě vám to povím, jen Terezce nachystám snídani, malé strpení, prosím,“ a Iveta odběhla do kuchyně.

Přemýšlela jsem nad tím, jak může vzniknout dvěma lesbičkám dítě. Umělé oplodnění v tomto případě nepřicházelo v úvahu, neboť to náš zákon nedovoluje. Takže mě napadla jen ta jediná, a dle mého poslední možnost, a to přirozená cesta. Iveta se vrátila a dala se do upřímného smíchu.

Chlap u toho byl jen zčásti

„Ne, určitě jsem s žádným chlapem neměla pohlavní styk. Jednak mě to neláká a hlavně by to určitě otřáslo naším vztahem s Barčou. My jsme hrozně moc toužily po děťátku. V Centru asistované reprodukce jsme si dojednaly schůzku, a když jsme tam přišly, bylo nám řečeno, že jako lesbičky nemáme nárok na dárce sperma. Tak jsme to udělaly nezákonně, jako to dělají další lesbické páry. Našly jsme si přes internet několik mužů, kteří tuto službu nabízeli. Jeden se nám až moc pletl do života, zajímaly ho podrobnosti, chtěl o nás všechno vědět. To se nám nelíbilo, byl až příliš dotěrný. Vyloučily jsme i muže, kteří chtěli za jeden pokus deset tisíc. Rozumíte, za jeden pokus? A že se nám nedařilo hned napoprvé. Tak strašně moc jsme chtěly děti, že jsme vážně zvažovaly odjet do zahraničí, kde možnost umělého oplodnění neznámým dárcem existuje. Byly jsme zoufalé, nakonec se nám podařilo najít muže, který byl ochotný nám pomoci.“

Přijel pošťák a Iveta odběhla pro doporučený dopis. Ihned navázala tam, kde nás vyrušilo zadrnčení domovního zvonku.

Jeho žena nic netuší

„Je mu asi 35 let a podle toho, co naznačil, má stálou partnerku a dítě. Nikdy jsme se spolu nebavili o soukromí. Jak to všechno proběhlo? Ne, opravdu jsme spolu neměli sex. Sešli jsme se v Praze na hotelu. Terezčin tatínek si odskočil na toaletu, tam to dal do kelímku a pak jsem to já s Barunkou vpravila do mého těla injekční stříkačkou,“ smála se Iveta mým rozpakům a nechápavému pohledu.

„Nepodařilo se hned napoprvé, schůzek bylo víc. Proč to dělal? Já ani nevím. Snad chtěl pomoc, nevím. Peníze od nás nechtěl, ale jak se Terka narodila, daly jsme mu s Barčou pozornost. V kontaktu nijak zvlášť nejsme. Není napsaný v rodném listě, občas mu pošleme fotky, ať vidí, jak Terka roste. A Terezčina sestřička? Obě holky budou mít jak stejnou biologickou matku, tak i otce,“ uzavřela debatu o dětech Iveta.

„Bářina matka měla s její homosexualitou problém. Čas ale věci srovnal a zrovna nedávno tchýně prohlásila, že je dobře, že budeme mít další dítě. A víte, co mi jednou řekl náš kamarád? Prej chudák kluk, který si vezme naši Terezku. Bude mít totiž dvě tchýně.“

No vida, jak se dá dneska přijít k dětem. Lesbické maminky mají totiž vždy k dětem hlubší vztah, než některé matky heterosexuální. Děti jsou totiž chtěné, plánované a vymodlené. A mnohdy za ně partnerky dají nemalé peníze.