Příběh druhý. Dana

Žebříček hodnot. Pro co všechno jsme ochotni ho přebudovat? Za jakou cenu lze zpytovat vlastní svědomí? Sáhneme si každý aspoň jednou v životě na samé dno svých morálních hodnot?

Nechybělo málo a rozhovor s Danou by nebyl. Reagovala na moji výzvu na sociální síti, že hledám obyčejné ženy se zajímavým životním příběhem. Protože ani jedna tam nemáme fotku, netušily jsme v tu chvíli ani jedna, o koho jde. Podle jména jsme se neznaly. Přijela jsem k ní domů, a když mě uviděla stát u branky, okamžitě zavřela dveře. Znaly jsme se od vidění už několik let.

Dana měla veliký strach z prozrazení. Nejprve se nechtěla se mnou vůbec bavit a ani nechtěla otevřít. Když jsem jí ale připomněla, že mi svůj příběh naznačila už v e-mailu, uznala, že to nejpodstatnější už stejně vím. Z důvodu kontroverznosti jejího příběhu si přála změnit své jméno.

Dana je na mateřské s třetím dítětem. Všechny děti byly plánované a chtěné. Její přítel pracuje, ale peníze, které mají, jim vystačí jen na nejnutnější potřeby.

„Oblečení děti po sobě dědí,“ říká, „ale boty kupuju každému nové a kvalitní. Občas koupím dětem i nějakou dobrotu, ale na sobě šetřím, Nemám peníze na to, abych si koupila, co chci. Boty mám jen dvoje, jedny letní a tenisky. Proto jsem přijala nabídku mého známého.

Kdysi dávno, ještě než jsem poznala svého nynějšího přítele, jsem chvíli randila s jedním ženatým. Po 15 letech se mi ozval, jestli si nechci s ním zopakovat intimní chvilky. Neměla jsem zájem. Pořád do mě „hučel“ a když zjistil, že se mnou nepohne, nabídl mi za sex peníze.“

Dana se napila a očima bloudila po celé kuchyni. Styděla se.

Jsem na posledním místě

„Nechtěla jsem s ním spát, ale sliboval, že bude hodný a budeme dělat jen to, co se mi bude líbit. A ještě za to dostanu peníze. Moc jsem si chtěla koupit nové kolo. Jen pro sebe, rozumíte mi? Pořád se kupuje jen dětem a přítelovi a já jsem až úplně na posledním místě, až jak zbudou peníze. A nezbudu nikdy. Tak hrozně moc jsem toužila po novém kole, až jsem na jeho nabídku přikývla. Kolik mi nabízel? Stydím se to říct, 2000 korun.

Dlouho nic neříkala. Hrála se s nejmladší dcerou, starší děti byly na zahradě. Naštěstí to malé nerozumělo tomu, o čem jsme si povídaly.

„Když jsem přišla po „rande“ s ním domů, neměla jsem ani trochu radost. Peníze jsem si schovala. Víte, že to kolo už ani nechci? Říkala jsem si, že bych něco koupila dětem. Ale nemohla bych to dětem dát s tím pocitem, jak jsem k penězům přišla.“

Ptala jsem se Dany, jak to vidí dál. Říkala, že ten chlap jí nabízel pravidelný měsíční příjem, kdyby s ním spala 2x do měsíce, mohla by si přijít na 4000.

Kde během pár minut přijdu k pětistovce?

„Byla jsem s ním jen jednou. Zkoušela jste to někdy dělat za peníze? S někým, kdo se vám hnusí? Ne, tak nemůžete ani tušit, jak se asi cítím. Nebo teda jak jsem se cítila po sexu s ním. Nechci to dělat. Ale když ve všem, co se týká mých tužeb a vlastně i potřeb, jsem vždycky až na posledním místě. Nabízel, že mi zaplatí jen za to, že se ho budu tam dole dotýkat rukama. Za to mi chtěl dát pětistovku. Říkám si, kde během pár minut dojdu k pětistovce? Ale když on se mi ták hnusí. Z celé té věci je mi na zvracení.“

Dana se dívala z okna. Prý jí je ze sebe samé špatně a nedokáže unést přímý pohled z očí do očí.

„Připadám si hrozně sobecká, že tak moc něco chci. Jen pro sebe. Ale nikdy na to nenašetřím. Teda, nikdy. Už nikdy neříkám nikdy. Co všechno jsme schopni udělat pro pitomou hmotnou věc? Obětujeme i vlastní hrdost a nejvyšší hodnoty.

Dana začala plakat a rozhovor se rozhodla ukončit. Na e-maily mi neodpovídá a telefon mi nezvedá.

Z Dany vždy už na první pohled čišela energie a elán. Během našeho rozhovoru mluvila tiše, pomalu a rozvážně. Snad se bála, aby nás nikdo v prázdném domě neslyšel, snad se studem propadala až k samému dnu svých hodnot.